Děti jsou pro nás to, čemu se říká budoucnost. A nedokázala jsem si představit, že bych měla vůbec nějaké dítě. Ale abych se vám přiznala, tak do těch svých pětadvaceti let jsem vůbec nesnila o tom, že budu mít nějaké dítě. Chtěla jsem si jenom užívat a cestovat. Milovala jsem cestování všude po světě. Mohu se pochlubit tím, že jsem byla v tolika zemích a v kolika státech, že se tam nějaký člověk nepodívá ani za celý svůj život. A já jsem tohle zvládla všechno během pěti let. Protože mám opravdu skvělou práci, která je skvělé financovaná. Myslím si, že tohle je ale skvělý nápad, jak poznat svět a jak najít sám sebe. Cestování vždycky byl můj sen.
A proto bych mohla cestovat všude po světě, jsem si nemohla dovolit mít žádné dítě. Sice ano, taky se dá taky skvěle cestovat s dětmi. Jenomže děti by mě v tom akorát omezovaly. Mám taky ráda noční život, ale s dítětem to přeci nejde dohromady. Noční život a dítě prostě nejde dohromady, a to víme úplně všichni. Tohle ale víte. Tak jsem si řekla, že budu žít život bez dětí. Ovšem ale po letech jsem si našla přítele, který po dětech snil. Půl roku mě přemlouval, dokud jsem se nechala přemluvit a nyní máme roční dceru. Musím říct, že celé těhotenství jsem byla napjatá a ve stresu, jak tohle všechno celé dopadne.
Nakonec to dopadlo úplně nejlépe tak, jak mohlo. A svou dceru miluji a vůbec toho nelituji, že dítě mám. Myslím si, že děti jsou opravdu štěstí a jsem ráda že s dítětem taky mohu cestovat. A sice ne tak často, ale taky cestujeme. A vypadá to, že z mí dcery bude asi taky velká cestovatelka, protože už doma běhá místo s hračkami s batohem a taky s mapou. Myslím si, že děti po svých rodičích mohou děti takové geny, že zdědí třeba i záliby nebo nějaké typické rysy. A kdyby dcera byla třeba potom profesionální cestovatelka? O tom není pochyb!